Eurozóna i přes skepsi jede dál

Pokud pomineme neschopnost ECB přiblížit se k inflačnímu cíli, hlavní rizika pro Eurozónu zůstávají stále stejná, těmi vnějšími jsou Brexit bez dohody a nepředvídatelnost Trumpovy obchodní politiky, vnitřními jsou vysoká zadluženost jihoevropských států a Francie, k tomu se přidává nezadržitelné zpomalování německé ekonomiky.

Naopak, nenaplnila se hrozba vítězství euroskeptických stran. A novými zprávami, které podpořily stabilitu společné měny i evropských trhů, byly zejména zvolení předsedkyně EK a pozitivní volební výsledek v Řecku.

Před volbami do Evropského parlamentu se hodně mluvilo o tom, že by případný úspěch euroskeptických stran mohl ohrozit evropské ekonomiky. Tyto spekulace po volbách utichly, ale… Jsou skutečně ekonomiky evropských států tak zranitelné?

Ve zkratce lze říci, že současná ekonomická situace většiny evropských zemí je dobrá, ale již se objevují náznaky toho, že růst ekonomik některých států se zpomaluje. Například Německá centrální banka snížila odhad růstu Německé ekonomiky z 1,6 na 0,6 %, což je znepokojující.

Od roku 2014 až do roku 2018 rostlo HDP Evropské unie tempem cca 2 % za rok. Tímto došlo k návratu na hodnoty podobném těm před hospodářskou krizí.  Česká republika a ostatní země Višegrádu si vedly o něco lépe.

Graf 1: Růst HDP EU, Eurozona a ČR, eurostat

Nezaměstnanost se v mnoha zemích pohybuje na rekordně nízkých číslech, výjimkou jsou země na jihu Evropy, které se dosud úplně nevzpamatovaly z ekonomické krize. Právě kvůli tomuto faktoru eurozóna ve statistikách nezaměstnanosti zaostává za EU jako celkem. Země jako Řecko nebo Španělsko se dosud navíc potýkají s velkou nezaměstnaností mladých lidí.

Graf 2: Nezaměstnanost v EU, květen 2019, Eurostat

Graf 3: Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v EU a Eurozóně, Eurostat

Asi největší rozdíl mezi novými a starými členy EU je v úrovni zadlužení veřejných rozpočtů.

Graf 4. Zadlužení Evropských států v poměru k HDP, eurostat

Dalším zdrojem obav je značná volatilita geopolitické situace. USA vedené Donaldem Trumpem jsou mnohem hůře předvídatelné než dříve a případná obchodní válka by velmi pravděpodobně způsobila recesi. Brexit bez dohody by nepochybně výrazně poškodil zbytek EU i VB, MMF například uvádí, že by se HDP EU snížilo o přibližně 1,5 % a o práci by přišel asi milion lidí (ČR by samozřejmě také výrazně zasažena vzhledem k exportnímu charakteru české ekonomiky). Případný konflikt mezi USA a/či Izraelem na straně jedné proti Íránu na straně druhé by vedl k velkému nárůstu cen ropy.

Vedle geopolitiky existují i vnitroevropské spory. Na jedné straně jsou to spory mezi západem a středem Evropy. Velký nárůst preferencí u stran zelených pak může vést k přijetí příliš ambiciózní legislativy, která podlomí konkurenceschopnost EU.

Na druhou stranu existují i dobré signály. Například výsledky voleb v Řecku, kde vládu krajně levicové Syrizy vystřídá středopravicová Nová demokracie. Nová vláda plánuje snížit daně, redukovat byrokracii a obecně méně regulovat podnikání. Je samozřejmě otázkou, do jaké míry bude extrémně zadlužené Řecko schopné tyto kroky skutečně provést, ale trhy zareagovaly na výsledky voleb mírným růstem.

Podobně pozitivní byla i reakce trhů na zvolení nové předsedkyně Evropské komise. Navíc fakt, že tato volba byla v Radě jednomyslná, může trhy uklidňovat. Na závěr se dá říci, že Eurozóna tak bude pravděpodobně pokračovat v dosavadním trendu mírného růstu, je však velkou otázkou, jak zareaguje na zpomalení či přímo recesi, která je v dlouhodobém horizontu nevyhnutelná. V tomto smyslu je také nutné říci, že Eurozóna bude zranitelná, dokud nedojde ke strukturálním změnám v některých zemích. Někteří analytici sice dávají euru rok, maximálně dva, ale to dělají od vzniku této měny. V kontextu eura nelze totiž zapomenout na to, že politická stránka věci je možná důležitější než skutečný ekonomický dopad eura. Současné vedení EU a většiny členských států se jej nikdy dobrovolně nevzdá, což euro stabilizuje.

 

Tomáš Krejčí, eTrader