Evropané chtějí při brexitu vůči Británii tvrdý postoj. Víc než desetina pro ni chce trest

Pro euroskeptiky v zemích Evropské unie je nejdůležitějším cílem vyjednávání o brexitu standardizace procesu vystoupení zemí z Unie. Naopak pro zastánce společné Evropy je nejdůležitější zabránit tomu, aby ji další země opouštěly.

Pro jedenáct procent radikálních zastánců Evropské unie je nejdůležitější potrestat Británii za to, že ji chce opustit. Zatímco v Británii bylo provedeno k brexitu mnoho výzkumů veřejného mínění, v ostatních členských zemích Unie to neplatí. Touto problematikou se systematicky zabývá profesorka Stefanie Walterová z univerzity v Curychu, od které pocházejí data použitá v tomto textu.

Podle dat profesorky Walterové (čtyři výzkumy veřejného mínění v rozmezí od července 2017 do prosince 2018) přístup respondentů zemí Evropské unie k brexitu do značné míry kopíruje jejich postoj k Evropské unii samotné.

Naprostá většina respondentů podporuje buď střední, nebo tvrdou vyjednávací pozici Unie. Pro přijetí většiny britských požadavků se vyslovilo méně než 20 procent respondentů. Důvodem pro tento postoj je také fakt, že většina respondentů očekává, že brexit ve střednědobém horizontu jejich zemi ani Evropskou unii vůbec neovlivní. Zhruba 15 procent respondentů se pak domnívá, že brexit bude mít pro Evropskou unii pozitivní dopady. Zajímavé ale je, že víc dotázaných očekává pozitivní dopady u Británie než u Evropské unie nebo vlastní země. Naopak skoro polovina respondentů se domnívá, že Británie na tom bude po odchodu z Unie hůř.

Výsledky těchto výzkumů spolu s faktem, že žádná země Evropské unie nevystoupila proti současnému způsobu vyjednávání, jen ukazují na to, že Británie pojala vyjednávání naprosto špatně. Zatímco Britové k vyjednávání přistoupili v klasickém obchodnickém duchu a jejich snahou bylo vyjednat co nejvýhodnější (v ekonomickém smyslu) dohodu pro obě strany, tak nejdůležitějším cílem EU bylo, aby na tom Británie nebyla po brexitu lépe než před ním.

To společně s tím, že by Británie na brexit bez dohody doplatila víc než Evropská unie jako celek (ale některé země, například Českou republiku, by to dost možná bolelo více) vedlo k tomu, že byla dojednána dohoda, která je pro stát, který chce získat zpět plnou suverenitu v podstatě nepřijatelná. Zjevným příkladem je takzvaná irská pojistka, která povede buď k tomu, že se ze Severního Irska stane jakési kondominium Evropské unie a Británie, nebo k setrvání celé Británie ve společném celním prostoru (který zahrnuje i volný pohyb osob), což je nepochybně cíl Evropské unie. Opuštění celního prostoru, respektive zrušení volného pohybu osob, ale bylo jedním z hlavních důvodů pro brexit.

Tomáš Krejčí, eTrader